schovaná za očouzenou gumovou plachtou dodávky, vystrašená jedním zvukem, skřípajícím štěrkem pod těžkým nákladem toho velkého auta. co to je za náklady neví ani vrátný s jeho lascivním úšklebkem. na prvním kovovém schodku se objeví chlupatá noha. oči vidí tu vazbu v dámských květovaných šatech po matce. je to v nitru surovec, nebo city má? z dodávky naráz vyskočí tlupa tmavších uprchlíků. udeří ženomuže kovovou tyčí do hlavy. padne tupě na zem a přes oko mu teče stružka krve. je ale živý, je mu to vidět v očích. zahlédne mě a z jeho jemného úsměvu nejde poznat, jestli žádá o pomoc nebo si myslí, že je to to poslední co vidí. snad ne to první, snad mu nevyprchal dočista zdravý rozum. co bych tak mohla dělat dřív než by zmizeli? rozcupovali by mě na štěrkový prach. verbeš si zapálila cigarety, které měl plešoun bezpochyby hozené na palubovce. člověk si chce vydělat nějaký papíry na zepár rozmarů a nový pěkný šaty a pak musí dejchat ten štěrkovej prach smísenej z vyteklýma olejama. zdechat na parkovišti prosyceným nejrůznějšími pachy. smradem z pálených gum, výfuků, vyteklé nafty a pachem kurvího sexu. jeden z tlupy tmavých plešounovi poděkoval kopancem do břicha. ještě stačil vychrlit nadávku, určitě v jeho jazyce znamenala debilní transka. a teď do víru velkoměsta za prací. hnědé zboží nám slibuje zajištěný dináry.
bylo zatracený vedro. sucho v krku, že by jeden pil přímo z potoka za plotem parkoviště. moc dlouho by ale v pohodě nevydržel - oleje a chemikálie. potila jsem se žensky, takže ne smradlavě a moc. šmír a prach se dal rozpatlávat po kůži. vyplížila jsem ze svého úkrytu a rozhlížela se, jestli někdo není nablízku. snažila jsem se transku zvednout, ale pořád to byl chlap těžkej jak pancéřový vrata. šla jsem pro tuhé plátno, které jsem viděla předtím, když jsem byla zašitá. ovázala jsem mu ránu a doufala, že se mu později nezanítí špínou. začal se probírat. měl velké chlupaté ruce s tlustými prsty. že zrovna musí toužit být ženskou. trochu se pohl a pak se snažil vstát. vytáhla jsem petku se zteplalou vodou a přihla mu ji k ústům. i rty měl docela velké a souměrné. kdyby si okolo nich nechal udělat teplý vosk, mohl fotit různé odstíny rtěnek pro Avon.
"kde ses tady vzala? seš kurva?" řekl, odpověděla jsem mu strohým ne. bylo by mu vlastně jedno, kdybych byla, tenhle by na mě stejně nešel. "je tu kurevskej smrad," narušil ticho svým obhroublým hlasem, "podej z přihrádky parfém." vylezla jsem po schůdcích do kabiny, měl tu útulno. kdyby to auto bylo v bezpečnostním vakuu, zamkla bych se a prospala se tu. věděla jsem, že v takových kabinách bývá i chladící box, otevřela jsem ho a našla tam dvě piva. zeptala jsem se, jestli je můžu vzít. "jo, ale pojď už dolů."
seděl na zemi, chlupy měl zaneseny od prachu. vypadal komicky v těch šatech se svojí postavou. švy se mu v bocích napínaly, jak dýchal. pod těsnými rukávky měl koláče potu. navoněl se gaultierem a lokl si piva. seděli jsme spolu na kraji parkoviště v prachu a cucali vychlazené pivo. úplně ze mě opadl ten věčný strach, že mě v mém schovávání může někdo objevit. jeden chlap nebo tlupa, to už bylo jedno. všichni se chovali jako primitivní burani.
"měli bychom něco podniknout, sedět tady na jednom místě není dvakrát bezpečné. moc dobře víte, že je tady pohyb dvacet čtyři hodin denně. nechala jsem se příliš unést tou idylkou tady s vámi. chvilkou bez mozku." civěl dost divně. jednou jsem takový výraz viděla u panice po prvním styku. zeptala jsem se, jestli se dostaneme z areálu bez problémů. řekl, že jo. vrátnej je prej všehochuť, dřív dělal dozorce ve vězení a když měl někdo průser chtěl od něj vykouřit. nechal by se i vobtáhnout, ale měl moc velkej strach z nemocí. nejšťastnější byl, když přitom hulení se tomu druhýmu postavil. takovým pak prej nadržoval a hýčkal si je. "no a já sem semka potřeboval volnej průjezd třeba i třikrát denně, a to vyžadovalo protekci, tak jsem mu ho vyblafnul a od té doby je na mě jak milius," pokračoval ve vysvětlování, "nesmíš se mu ale dívat moc do xichtu, když ho máš v hubě, protože má přitom nechutnej obličej. prostě typickej dozorce."
nasedla jsem do kabiny a schovala se na vrchní patro postele. vrátnej s ním prohodil pár slov o zkurveným vedru a zapařených trenkách, zeptal se co má s hlavou a zvedl závoru.
uvažovala jsem, jestli mám být potichu nebo se na něco ptát. "kam pojedete?" optala jsem se. "kotě, máš nějaký peníze? vypadáš zuboženě, ale seš moc hezká, rád bych tě viděl pěkně čistou a voňavou v nějakých víc ženských hadrech! pojedeme někam víc daleko, ať se můžem vykoupat a najíst a taky si dát točený. z toho plechu jsem už docela votrávenej," pokračoval.
Dem, jak jsem zjistila, že se jmenuje při registraci v motelu, se hned ptal po horké vodě. zdůraznil, že chce pro oba alespoň půl hodinu na válení se ve vaně a že jestli na něj vyjde už studená, tak mu ten jeho pultík roztříská na sračky včetně jeho dětskýho obličejíku. týpek naší nesourodé dvojici neporozuměl, ale byl to brýlatej zchudlej panic, co žije ještě s maminkou a jeho pokoj smrdí semenem, takže ihned šel otočit kolečkem na kotlu.
"Deme, proč Dem?" byla jsem zvědavá. Dem se zasmál až mu rupl zip za krkem: "hele, to máš tak. můj fotr byl kverulant. cepoval nás víc než ty svoje čokly. odjakživa jsem měl rád víc matku, schovával jsem se jí za sukni. někdy se přiznám, že ze strachu z bití, ale častěji spíš proto, že vždycky krásně voněla. měla moře šatů různých barev a vzorů. vlasy jí taky voněly. chtěl jsem si k ní vždycky před spaním lehnout a čuchnout si k nim, ale otec mě vypral ven z ložnice. matka vždycky, když už usl, mi šla dát ještě jednou dobrou noc a sklonila se na delší dobu nad mou postelí, abych si mohl přivonět. když pak otec umřel, přál si být pohřbenej do země, ale to jsem tomu hajzlovi nedopřál. nechal jsem ho zpopelnit. pomstil jsem se mu takto. a protože jsem svým způsobem lidumil, řekl jsem si, že za to si uložím trest. Dem je zkratka od dementa, jak mě nazýval můj fotr. tak tak je to."
když jsem se probudila, Dem si nasazoval hodinky a sklonil se nade mnou, čuchl si k mým vlasům a pravil: "kotě, pojď, musíme vyklidit tuhle cimru. mám pro tebe překvapení. ti tmavý zkurvysyni věděli hovno, co skýtají moje útroby kabiny. haha, a voni si vzaly jen podělaný špínky. doufám, že jim ty jejich šňupáky a celý prohnilý tělo rozežere ten jejich herák. docela jsem se dřel, jezdil třikrát denně každej den s dodávkama na parkoviště neřesti za jedno vyhulený péro a teď mám zásluhy. seru na to všecko. říkal jsem si to už dlouho, ale nechtělo se mi utrácet samotnýmu. chci abys jela se mnou. krásně voníš..."
Žádné komentáře:
Okomentovat