ještě ani neuschly odpolední kemry před lavičkou na zastávce nuly
a už slyšíš natahovat z hrdla lepkavou hmotu zasloužilýho feťáka
vedle něho natahuje dědek s pleší jako mnich, ale protože se mu navaluje
krásní městští lidé
zapaluji si
je cítit plyn
je cítit hořící tabák
cítím nasátí
dědek ke mě přichází
motá se a tancuje
pytle pod očima sovy pálené
prskne mi do xichtu jedovou slinu
na, říkám mu pohotově
dřív něž mi začneš leptat kůži
ponořím se do příběhu v knize
Capa zrovna proniká do Gerty
rozechvívá to kola autobusu
autobus kodrcá, naříká s přírážením Capovy dychtivosti
prostupuje hloub a silněji, náruživěji
dostal se jí až do mysli
vedle mě si sedá kluk s červenýma najkama
jsem cítit kouřem
vím, že mu to vadí
určitě je nekuřák
nezajímá mě, ale je to muž...
únava přináší slast
celou cestu se mi zkratkovitě promítají scény
scény zla
až je vyslovuji nahlas
když odemykám dveře
kluk se na mě podivně usměje
bál se mě...
Žádné komentáře:
Okomentovat