poté, co jsem přestala pracovat v obchodě s oblečením italské značky, na základě osobních nesympatií mé nadřízené, se mi začly zdát sny. pochopitelně se mi zdály i kdysi předtím, ale po pár dnech výdechu víc... a navíc se symbolikou krve, erotična a jemné vášnivé brutality.
noc první
přímo před očima jsem viděla ležet na ulici v kaluži krve Franka Oceana. někdo ho několikrát střelil do hlavy kvůli jeho homosexualitě. stála jsem od něj sotva pět metrů. všude okolo, jak kdyby se zastavilo. po bocích ulic byli vidět ukazatele, kde bylo dycky něco a zatím blvd.
bylo to dost divný ráno začít hledat na hudebních serverech, jestli k tomu fakt nedošlo.
noc druhá
měla jsem na zakázku zabít člověka, shodou okolností to byl můj bývalý milenec V. mířila jsem mu na hlavu brokovnicí v pánské kabince toalety. měla jsem, co dělat, aby mi nesjela noha z mísy z prázdné kabinky, kde jsem se nacházela já. částka, kterou mi měl vyplatit zadavatel zakázky byla doslova astronomická. až jsem si říkala proč za takovýho hňupa je někdo ochoten platit tolik. měla jsem stihnout do hodiny divadlo s premiérovým představením, doufala jsem, že nebudu zasviněná a propocená. taky jsem si říkala, kurva, proč brokovnice. zároveň jsem přemýšlela kde si koupím svůj vysněný leopardí kostým s kloboučkem stejného motivu s decentní černou síťkou.
když jsem se dívala shora na jeho hlavu s jeho hustou kšticí, v tu vteřinu mi proběhla scéna před očima, jak jsem mu zarývala prsty do vlasů při milování. svůj výraz, když ho do mě poprvé strčil. jeho výraz, když jsme to dělali už podesáté. i jak ho měl celýho ve mě a dělal mi to zezadu. skoro jsem se rozbrečela nad sebou samou, jak dlouho jsem to neměla a jak strašně bych si přála, aby mi to zase někdy takto udělal. aby na mě byl alespoň trochu závislý a ne si přijel a z povinnosti se se mnou sešel, protože věděl, že mě to potěší.
opatrně jsem si sedla na turka na zavřené míse a čekala až spláchne. v tu chvíli mi začly téct slzy lítosti, pokořenosti a poníženosti. pár mi jich steklo do koutku úst a já jsem cítila, jak moc jsou slané. jednou jsem slyšela mluvit nějakého lékaře, že prý když jsou slzy slané, jsou pravé. pokud ne, jsou to slzy vytlačované.
V. si odkašlal. ruce si neumyl. spustil se zvuk fukaru na ruce, když kolem něj prošel a pak zvuk lítacích dveří.
....
pak už jsem cítila, jak mě zadavatel úkolu podpírá svou silnou rukou. laská mě na krku a šeptá mi do ucha, jak krásně voním prorážejíc mě nožem mou hruď.
noc třetí
čekala jsem na Godota.
